Kuchyně, kde se vaří s radostí, aneb ergonomie na vlastní kůži

Když už jsme u detailů, vzpomeňme na osvětlení. V kuchyni se spoustou práce byste měli mít ostré světlo přímo nad linkou, ale v jídelní části zase teplé a tlumené. A stejně tak u pohovky. Pokud čtete nebo pijete kávu, potřebujete světlo, které neoslňuje, ale zároveň je dostatečně silné. Kombinace bodových světel a stojací lampy dělá divy. A pokud máte rozkládací sedačku umístěnou tak, že za ní není místo na stolní lampu, využijte nástěnná svítidla s ramenem. Ergonomie se netýká jen vašeho těla, ale i vašich očí. Špatné světlo vás unaví dřív, než stačíte uvařit polé


Teď k tomu, na čem vlastně spíte. Mnozí podceňují slatted frame, tedy laťkový rošt. Když ho koupíte k pohovce, musíte si pohlídat, jestli je kompatibilní s mechanismem. Já jsem kdysi koupila klasický rošt do IKEA a pak zjistila, že se nevejde pod vysouvací sedák. Frustrace. Nakonec jsem vzala rošt na míru a k němu foam mattress z paměťové pěny. Deset centimetrů tlustá, pro hosty boží. Když ji složím do úložného vaku, zabere místo velkého kufru. Pod laminátovou podlahou to necítíte, prostě jen leží na roštu a je


Pokud máte v plánu kuchyň, kde bude spát návštěva pravidelně, investujte do lepšího foamu. Běžné laciné pěny po roce ztratí tvar a člověk se probouzí s promáčknutými zády. Mně se osvědčila kombinace pružinového jádra a viskoelastické pěny, která se přizpůsobí tělu. U rozkládací sedačky s úložným prostorem je nutné, aby matrace byla dostatečně tenká na to, aby se vešla do boxu, ale zároveň tlustá aspoň 12 centimetrů pro pohodlí. U klienta jsem použila matraci, která se sroluje do vaku, a pak ji stačilo rozbalit jako housku. Ve skříňce pod oknem zabrala jen dvě police. Až přijede tchyně, nemusí se ohánět s tím, že spí na prkně. Tohle je ten moment, kdy se z kuchyně stane skutečně funkční kuchyně – nejen prostor na smažení, ale místo, kde se lidé cítí d


Dnes už se na svou kuchyni dívám úplně jinak. Není to jen místo na vaření, ale obývák i ložnice v jednom. Stačí jen schovat vařečky a nasadit dekorativní polštáře na pohovku. A kdykoliv přijedou rodiče z Moravy, jednoduše vytáhnu z postele s úložným prostorem ložní prádlo a za pár minut je vše připravené. Moje oblíbená část je ta večerní chvíle, když usedáme na tu sametově čalouněnou pohovku s pusinkami od třešňového koláče a já vím, že stačí jedno cvaknutí click-clack mechanismu a připravíme hostům měkké místo na spaní. Tahle kuchyň je teď srdcem našeho bytu, i když vypadá úplně jinak, než jsem si původně představov


Jedním z největších zádrhelů, na které narážím, je absence místa na lůžkoviny. Klient mi říkal: „Potřebuju kvalitní foam matrace na rozkládací pohovku, ale kam s nimi, když se nepoužívá?" Moje rada zněla vsadit na vestavěný úložný korpus pod oknem, který přes den funguje jako sedák a v noci jako základ pro spaní. Do takového boxu se vejde i povlečení a dva polštáře, aniž byste museli mít v obýváku krabice na skříni. Lepší je pořídit postel s úložným prostorem, do které schováte všechno, co nechcete mít na očích. Tři roky zpátky jsem u známé navrhla kuchyňskou linku, kde spodní skříňka u okna nebyla na hrnce, ale na prostěradla. Nikdo to nepoznal, protože fasáda vypadala stejně, jen uvnitř čekala pětatřicetilitrová nádoba na textil. Důležité je, aby se do ní vešla i výměnná matrace pro případ, že host zůstane na vík


Největší výzvou bylo skloubit estetiku s praktičností. Nechtěla jsem, aby kuchyň vypadala jako ložnice. Proto jsem zvolila pro postel stejné madlo a stejný dekor dřeva jako u kuchyňské linky. Vytvořila jsem tak vizuální jednotu. Krémové skříňky nad postelí ladí s barvou stěn a police na koření jsem umístila až nad dřez, daleko od místa na spaní. Musela jsem také vyřešit problém s prostěradly a přikrývkami. Kam s nimi, když nemáme prakticky žádnou skříň? Tady přišla na řadu právě postel s úložným prostorem. Do hlubokých výsuvů pod matrací se vejdou dvě sady ložního prádla, dvě deky a tři polštáře. Všechno zmizí během pěti minut a hosté si to sami vytáhnou, když přijde �


Samotný rozkládací gauč ale není všechno. Když jsem ho kupovala, koukala jsem hlavně na mechanismus. Click-clack mechanismus je moje srdcovka. Žádné tahání za madla, žádné vytahování polštářů prostě jednou rukou odklopíte sedák a je hotovo. Jen pozor na výšku. Některé levné kusy mají tak nízkou laminátovou podlahu, že se při rozkládání drápou o podložku. Mně se to stalo, musela jsem pod nohy pohovky nalepit plstěné podložky. Aby to klouzalo, ale zároveň neškrábalo laminát. Malý detail, velký rozd